Myslím, že většina už vyzkoušela artyčok v nakládané podobě. Jednalo se o jeho střední část zvanou srdíčko, resp. květní lůžko s bází okvětních lístků a krátkou dužnatou částí stonku. Dnes skleničku nakládaného artyčoku v oleji či v oleji a octě najdete asi v každém supermarketu a milovníci zajímavých chutí určitě už dávno neváhali a zkusili. Navíc je toto nakládané srdíčko již celkem běžnou přísadou na pizzu.
Naopak si myslím, že málokdo ví, co udělat s čerstvým artyčokem, který už také lze najít na pultech některých řetězců. Já se s ním poprvé setkal před 10 lety při návštěvě Kalifornie, konkrétně oblasti kolem Monterey. Místní tvrdili, že jsou hlavním městem artyčoku na světě a byly na to docela pyšní. A zde jsem také poprvé viděl tenhle velký „bodlák“ a způsob jeho využití. Prostě se uřízly 2 velké hlavice tohoto bodláku a daly se na hodinu vařit do vody. K tomu se připravilo rozpuštěné máslo a jogurtovou-majonézový dip a mohli jsme se pustit do jídla. Tedy spíše se jednalo o předkrm, protože se postupně olupovaly okvětní listy, namáčely do másla či dipu dle chuti a z těchto listů se „slízla“ malá vrstva dužiny u báze listu (ta část, která navazuje na to srdíčko). Nakonec jsme se proloupali a proslízali právě ke květnímu lůžku, odstranili z něho ochlupení, které má navrchu a srdíčko se rozporcovalo, opět namočilo a bylo po artyčoku. Většina bodláku tedy šla do odpadu, žaludek byl lehce rozdrážděn, nicméně celé to byla příjemná společenská aktivita, kterou jsem párkrát zopakoval pro rodiče nebo přátele a mohu doporučit vyzkoušet. Bylo to pro všechny nové a zajímavé a měli jsme čas při postupném loupání a ochutnávání příjemně klábosit.
Včera jsem se každopádně pustil do receptu, který jsem našel u Itala v kuchyni, dušené hovězí s artyčokem. Vzal jsem si na to baby artyčoky, které dodáváme do Makra, ale asi bych si ušetřil práci s loupáním, kdybych si pořídil klasické větší kusy. Totiž i čerstvý artyčok je nutno zbavit vnějších tuhých okvětních listů a poté po rozkrojení i toho ochlupení na okvětním lůžku a k hovězímu se pak přidává zase jen to okvětní lůžko s kouskem stonku a trochou okvětních lístků. Já jsem občas odstranil těch okvětních lístků méně, než bylo potřeba, a měli jsme pár tuhých v jídle, ale to vůbec nevadilo. Výsledek byl velmi chutný a myslím, že ho časem zařadíme mezi recepty TORAD.cz.
Jinak díky Emanuelovi a poté Wikipedii jsem se dozvěděl, že artyčok patří k výborným léčivům na játra a žlučník. Nemusí se tudíž oloupané listy vyhazovat, použijí se na vývar a ten se pije, nebo se prý dělá odvar čerstvého kořene ve víně, ale kořen už asi budeme složitě shánět.
Tedy dobrou chuť a na zdraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat