Není to tak dlouho, kdy jsem si jídlo osolil prakticky jakoukoliv dostupnou solí. Myšleno dostupností na stole či v mé kuchyni.
Hlavně, že jídlo bylo osolený.
Pak jsem se tím začal zaobírat trochu do hloubky, otevřel jsem oči a zjistil, že sůl je obsažena v opravdu hodně surovinách a pokrmech.
V 90% případů s tím nic neuděláte, ale to zbylé procento stojí za pouvažování, jakou sůl si dáte na chleba.
Nechci psát o historii a způsobech těžby soli, ale přeci jen v základu. Sůl se dělí na mořskou a kamennou.
Mořská sůl se získává odpařováním mořské vody či sbíráním na hladině, kdežto kamenná sůl se získává těžbou.
Já osobně preferuji sůl mořskou, protože v globálu obsahuje podstatně více přirozených minerálních látek a živin, než sůl kamenná. Ta je často o minerály uměle doplněna.
Nicméně ne vždy je to pravidlem a proto nezatracujme kamennou sůl! I v jejich řadách jsem si vybral pár vzorků, které nesmí chybět v naší kuchyni.
Vím, že spousta z vás bude oponovat výší ceny. Ano, kvalitní sůl je mnohonásobně dražší než obyčejná kuchyňská.
Ale výsledná chuť je prostě tisíckrát lepší a to se nezmiňuji o faktu, že dobré soli stačí jen pomálu.
Degustovali jsme s přáteli už víno, pivo, maso, ale sůl? To bylo pro všechny poprvé.
Spotřeba piva se s každým ochutnaným vzorkem rapidně zvyšovala, ale bylo o co stát.
Ochutnávali jsme následující:
Maldon uzená – bez této soli ve tvaru malých lupínků si kuchyni už nedokážu představit. Kus šťavnatého masa na závěr osoleného uzenou maldonkou je prostě super!
Fleur de sel de Camargue – mercedes mezi solemi, sůl solí, získává se ve Francii ručním sběrem těsně před odpařením mořské vody. Sůl není krystalická, ale strukturou díky sběru připomíná spíše malé lístky či lupínky.
Havajská černá sůl – patří mezi top soli, černou barvu jí dodává přítomnost aktivního uhlí díky vulkanické aktivitě ostrova.
Havajská červená sůl – stejně jako havajská černá, i tato sůl patří k nejlepším na světě. Červená je díky přítomnosti sopečného jílu. Ten jí ale navíc dodává spoustu minerálů a také zajímavou chuť.
Sůl z pouště Kalahari – jemná a lehce pikantní sůl, která zaujme nejen chutí, ale také svojí krystalicky bílou barvou
Himalájská růžová sůl – jedna z nejzdravějších solí na světě. A to díky velkému množství obsažených minerálů. Sůl je velmi jemná a růžová je díky obsahu oxidu železitého.
Lanýžová sůl – pro milovníky lanýžů asi povinnost. Zkuste třeba vejce s lanýžovou solí. Nebo jen tak, na dobrý chleba s máslem. Mořská sůl ovoněná bílým či černým lanýžem.
Uzená Halen mon – sůl uzená welškým dubem. Je chuťově trochu agresivnější než uzená maldonka, používám ji jako součást vaření, nejen na dosolení.
Ochutnali jsme asi tak setinu promile světové nabídky a druhů solí, nicméně více by naše jazyky asi stejně nezvládly.
Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, čím si jídlo solíte a třeba se v obchodě u regálu se solemi na malou chvilku pozastavit a zkusit si vybrat něco jiného než jedlou kuchyňskou s jódem za šest korun.
Torad.cz pro vás zatím vybral a nabízí mimo uzené maldonky také sůl s bílým lanýžem, himalájskou růžovou a uzenou dánskou sůl. Testujeme, vybíráme a naší nabídku solí brzy rozšíříme.
Žádné komentáře:
Okomentovat