Tak konečně jsme s Martinou ochutnali pravý kaviár. Tedy v minulosti jsme už měli nějaké kaviáry (červené kuličky v Moskvě a Gruzii, zřejmě to byl losos?, a pak několikrát lososový kaviár tady u nás), minulé vánoce jsme chtěli ochutnávku kaviárů jako dárek, ale byla to jen kombinace různých imitací a jednoho kaviáru, který nám tehdy, překvapivě, jako jediný chutnal.
Tedy v Dubaji jsme nakoupili kaviár de Venice (cca 1400 Kč), íránský kaviár Sevruga (cca 2300 Kč) a kaspický kaviár Beluga (cca 3300 Kč). Kaviár de Venice by měl být kaviár z jesetera z umělých chovů někde u Benátek. Íránský kaviár z jihu Kaspického moře, kde je chladnější a čistší voda, by měl být kvalitnější než kaspický kaviár, který předpokládám, že pochází z dalších zemí obklopující Kaspické moře (Kazachstán, Turkmenistán, Ázerbájdžán a Rusko, které si ale produkci drží celkem pod kontrolou, tedy odtud asi nebude). Beluga pak je s ohledem na vzácnost a kvalitu nejdražší druh kaviáru. Při nákupu jsme ještě měli možnost koupit íránský kaviár Asetra (Ossietra), který byl stejně drahý jako Sevruga, kaspickou verzi obou těchto druhů, která byla cca o 10% levnější, a íránskou verzi Belugy, která byla o cca 50% dražší. Ještě doplním, že Sevruga, Asetra a Beluga jsou 3 druhy (z 24 druhů celkem) jeseterů, které poskytují kaviár a všechny žijí v Kaspickém moři.
Udělali jsme si tousty s máslem a otevřeli láhev šampaňského. První šel na řadu de Venice, zeleno-šedivá vajíčka příjemné chuti ne zas tolik rybí ani slaná poměrně kompaktní struktury a moc se v ústech nerozpraskávali. Každopádně nám moc chutnal, a pokud chcete postupně a úsporně pronikat ke kaviárům, tak s ním klidně začněte. Další přišel na řadu Sevruga, černá vajíčka s intenzivní slano-rybí chutí, struktura byla méně kompaktní, jakoby už byl trochu rozpraskaný. Napoprvé nám přišel jako výrazný posun v chuti, později byl spíše moc intenzivní a zřejmě by se hodil, vzhledem ke své intenzitě, jako ingredience do nějakých jídel či kombinací pochutin. Poslední šla na řadu Beluga, černo-šedá vajíčka s příjemnou slano-rybí chutí a kompaktní strukturou, která se velmi snadno rozpraskávali v ústech. Po intenzivní Sevruze jsme si nebyli jisti jejími kvalitami, ale postupně jednoznačně vešla do popředí. Možná je to ovlivněno podvědomým působením („mám to být to nejlepší“, „je to to nejdražší“), ale tak, či onak, Beluga u nás vyhrála. Na druhou stranu si klidně koupím de Venice, který nám rovněž chutnal a je výrazně levnější.
Ještě jsme získali další zkušenost, a to jak nejlépe kaviár konzumovat. Začali jsme tousty s máslem, ale zdálo se nám, že toust je příliš intenzivní. Tak jsme zkusili uvařit brambor a vajíčko. S vajíčkem (žloutkem i bílkem dohromady) to nešlo, chutě se tloukly, už to bylo lepší se samotným bílkem a ještě lepší jen se žloutkem, nicméně na celé čáře vyhrál brambor (udělaný ve slupce a poté rozpůlený a pomazaný máslem). Jinak v restauraci Al Muntaha podávají kaviár s bliny, Creme fraiche, vaječným žloutkem, vaječným bílkem, šalotkou a pažitkou. Vím to jen z jídelního lístku, tedy snad příště zkusím a budu moci komentovat. Mě šalotka nijak do pojídání kaviáru nezapadla. Ale Creme fraiche nebo zakysanou smetanu, kterou občas vidím v českých receptech, asi příště zkusím.
Žádné komentáře:
Okomentovat